Stránky lze nejlépe prohlížet v prohlížečích s korektní podporou CSS-2. Všechny moderní prohlížeče CSS2 podporují, takže doporučuji aktualizaci.

Tyto stránky by rády udělaly radost všem milovníkům záhad
a snad i inspirovaly k vědeckému výzkumu daných témat.

Důležité upozornění pro naše čtenáře. Vzhledem ke změnám, ke kterým došlo u poskytovatele Seznam, nejsou tyto stránky nadále aktualizovány. Použijte prosím odkaz na některý mirror v sekci Diskuse (obrázky dole).

Kryptozoologie (kryptos = skrytý) je vědní disciplína zoologie, která se zabývá zvířaty, o nichž nemáme nezvratný důkaz, ale jejichž existenci naznačují zprávy domorodců, pozorování cestovatelů, historické záznamy a legendy. "Kryptozoolog je detektiv pátrající po pachateli - neznámém zvířeti. Jakmile ho odhalí a dopadne, předá ho do rukou justice - běžné zoologie..." výstižně napsal ing. Jaroslav Mareš, autor řady publikací s kryptozoologickou tematikou. Kryptozoologie se také zajímá o možný výskyt zvířat, která jsou známá, ale v současnosti jsou již považována za vyhynulá.

Tyto stránky vznikly jako pokus o první ucelený český web zabývající se touto tematikou. Protože jsme na nic podobného zatím nenarazili, vznikl tento web. Stránky se pokoušíme dle našich možností neustále doplňovat a aktualizovat. Některá témata jsme zatím pouze "nakousli" a vrátíme se k nim hned jak získáme více informací. Tento projekt vytváříme ve svém volném čase a proto omluvte občasné zpoždění. Rádi přivítáme Vaší pomoc ať již při zlepšování obsahu stránek, či přímo při vytváření tohoto webu.

Autoři: Jirka & Robert.

Děkuji všem kryptozoologům z celého světa za krásné okamžiky které mě umožnily prožít při čtení jejich článků plných napětí a romantiky s tónem tajemna. Děkuji !   JIRKA

V případě problémů se zobrazením stránek si přečtěte nápovědu, zanechte nám vzkaz, nebo pošlete e-mail.

UMĚNÍ ROZEZNÁNÍ POMĚRU DEDUKCE A SKUTEČNOSTI V KRYPTOZOOLOGII.

Hluboko v nejodlehlejších oblastech mysli hledače záhadných zvířat - kryptozoologa leží temný a smutný hřbitov, jehož brány jsou většinu času uzavřeny nedostupnými zámky. Kdykoliv se jeho spekulace a teorie snaží být velkolepé a neskutečné, je nucen jít po přízračné stezce vedoucí na hrozivé a strašné místo. Na hřbitov kryptozoologie.
Na tomto opuštěném místě - v tomto mausoleu mytologických savců, strašných archosaurů a dalších bájných zvířat všech možných druhů - nejsou ukryty žádné obyčejné hromady koster. Zde mezi rozbitými sny snílků a iluzemi vyvolávajícími posměch spoluobčanů a oficiální vědy, leží rychle odhozené pozůstatky těch velkých zoologických objevů, které byly následně odhaleny jako špatné identifikace. Chybná fantasmagorie, jejíž hrozivá přítomnost v análech zoologie slouží jako vážné varování všem kryptozoologům před riziky ukvapených prohlášení nebo neopatrné identifikace.
Strach a neochota odborníků z řad oficiální vědy řešit otázky bourající jejich zažité prachem obalené teorie s arogantní neochotou nového přepracování zažitého vysvětlení mě vždy zaráží a vždy mě silně nutí připomenout závěrečnou scénu amerického kultovního filmu "Dobyvatelé ztracené archy" se zřízencem ukládajícím schránku do obrovského skladiště neobjasněných záhad. Dle mého zdroje informací světová muzea skutečně takové sklady vlastní a vlastně jejich tajením nezodpovědně izolují unikátní studijní materiál pro ostatní badatele.
Jako příklad uvádím zprávu zvěrolékaře Clarka který se v sedmdesátých letech zúčastnil pitvy bytosti zvané "sněžný muž". Po pitvě byla bytost uložena do ledové rakve a odvezena neznámo kam. Pan doktor se zmiňuje o závažném faktu bezpohlavnosti zmiňovaného tvora a že dodnes neví co si o případu má myslet. Milovníci divadla Járy Cimrmana si jistě vzpomenou na vtipný seminář zmiňující toto téma. Jsem přesvědčen že ze zprávy doktora Clarka pan Svěrák a Smoljak též čerpali zajímavé informace k tématu a se zmíněnou knihou byli seznámeni. A vyprovokovala je ke zmínce a legrácce o pohlavním diformismu sněžného muže.
Na rozdíl od takových záludných a neblaze proslulých klamů jako jsou Piltdownský muž a zhmotnělé mořské panny orientálního původu, se mnoho případů popletené klasifikace nepřihodilo kvůli předem určeným záměrům vytvořit neexistující tvory, nebo vlákat oficiální vědce na falešné stopy a udělat z nich pitomce. Ale místo toho jednoduše špatnými identifikacemi. Výsledky však často byly neočekávané a senzační, jako v případě obřího hada z oblasti Gran Chaco v Paraguaji.

Bothrodon.

V roce 1926 byl v Proceedings of the Royal Society of Edinburgh uveřejněn článek Johna Grahama Kerra, v té době králem jmenovaného profesora zoologie na Univerzitě v Glasgow, ve kterém popsal obří, zahnutý jedovatý zub patřící do té doby neznámému druhu hada, kterého formálně pojmenoval Bothrodon pridii. S délkou přes pět centimetrů, které dosahoval po vnějším obvodu zahnutí, byl tento zub opravdu obrovský. Však také, jak poznamenal odborník na měkkýše David Happell v Královském skotském muzeu, který zdokumentoval tento exemplář v publikaci v březnu roku 1966, byl přibližně devětkrát delší než zub druhu Dispholidus typus dlouhého metr a osmdesát centimetrů, jednoho s nejjedovatějších hadů planety. Stručně řečeno, soudě podle odpovídající velikosti jedovatého zubu, celková délka jeho vlastníka by mohla dosáhnout přibližně osmnácti metrů. Opravdové hadí monstrum, v každém slova smyslu monstrózní kapitální příšera. Tento jedovatý zub získal z usazených naplavenin, které byly datovány ne déle než do období pleistocénu (před 10 000 lety až 2 000 000 let), jeden z přátel profesora Kerra, Andrew Pride podle něhož byl velký had pojmenován.
Ve svém článku Kerr stručně popsal vzhled zubu, včetně markantního jedového žlábku táhnoucího se po celé vnější ploše, stejně jako dva úzké souběžné tmavé hnědé proužky, které se nacházely v distantním konci části jeho délky. Zabýval se dále možností fylogenetické příbuznosti samotného Bothrodona pridii srovnáváním morfologie jeho jedovatého zubu se zuby hadů žijících ve stejné době, a usuzoval že nejvíce připomíná zuby opisthoglyphanů. Je to skupina , která ukazuje cestu směrem k mnohem vyvinutějším současným jedovatým hadům. Navíc Kerr dospěl k názoru podle podivného zahnutého tvaru tohoto zubu ,že spíše než k uštknutí pravděpodobněji sloužil k podržení kořisti v nehybné pozici, zatímco jed vstupoval do jejích ran způsobených jinými hadími zuby. Keer věnoval tento jedinečný exemplář muzeu a v roce 1933 byl odlitek vystaven společně se štítkem , který oznamoval ,že se Bothrodon možná živil těžkopádnými tvory obývajícími nížiny, jako byl třeba obří lenochod Megatherium. Naproti tomu třeba význačný herpetolog Dr. Raymond Ditmars uvedl ve své knize "Hadi světa" vydané v roce 1931, jako pravděpodobnou kořist malé savce.
V každém případě zůstala tato část hada bez připomínek až do roku 1939, kdy byla bez cirátů degradována, zostuzena a což bylo úplně nejhorší , odhalena jako nic víc než lastura podobající se hadímu zubu. Dr. Quenstend po důkladném prozkoumání barevného odlitku zubu , který poslal profesor Kerr do Berlínské university na Paleontologické oddělení.
A tím byl zjištěn skutečný původ exempláře - je to jeden se šesti zahnutých dlouhých bodců s drážkami, které zdobí okraj velkého otvoru Lambis chiragra - pavoučí lastury, což je velký ozdobný současný druh indo-pacifického plže. Každý charakteristický znak jedovatého zubu tuto totožnost potvrzuje jak velikostí, tvarem, dlouhou drážkou, hnědými proužky. Nemohlo dojít k žádné chybě. Bathrodon pridii přestal existovat. Ale abychom byli spravedliví, Kerrova špatná identifikace však není tak překvapivá, jak by se mohlo zdát. Přece jenom sotva by jsme mohli od něj očekávat, že bude objev v naplavenině Gran Chaco pokládat za část lastury plže. Tento aspekt Bothrodonovy bizardní historie zůstává zcela nevysvětlitelný a zdánlivě nepochopitelný dodnes. Jak mohla být část lastury v současně žijícího plže nalezena v Gran Chaco ?

David Heppell poznamenal že není pochyb o tom ,že Gran Chaco není odpovídající lokalita. Tudíž jak podotýká může být tento objev vysvětlen pouze lidským zásahem. Nehledě na to přežití Bothorodona pridii v zoologické literatuře o systematických synonymech slouží jako varování, jak snadno se může člověk vydat po špatné stopě a jak daleko se může dostat, jakmile na ni jednou vstoupí. Ačkoli bylo v říši zvířat zdokumentováno mnoho podivných proměn, bezpochyby málo z nich se může rovnat přetvoření velkého jedovatého hada v lasturu.
Tento příklad mýlky v tomto případě známého vědce, jsem záměrně vybral, jako ukázku, poučení nás kryptozoologů zabránit unáhlenosti ve ventilování okamžitých názorů bez důkladného průzkumu a důkazů. Funkce amatérských kryptozoologů spočívá v shromažďování důkazů o existenci záhadných tvorů a jejich předáním iniciovat vědce k jejich výzkumu a následnému druhovému zařazení.

Další přirozenou povinností kryptozoologa je záchrana, ochrana všech zvířat, zabránění jejich postupného vymizení z naší krásné planety Země. Vždyť každé zvíře, tvor této planety má právo na život a svůj životní prostor. Není rozdílu mezi zabitím člověka či zvířete, vždy je to vražda a já doufám že budoucí zákony lidstva této planety budou tento fakt respektovat. Jsem přesvědčen, že lidé s divokými zvířaty či divokým člověkem dokáží žít vedle sebe, každý člověk výchovou najde přirozenou toleranci a úctu k jiným živočišným druhům a přírodě.


Optimized for Mozilla
Dost mě nudí stránky dělané pouze pro IE, takže malá změna. Impérium vrací úder :o)

ORIENTACE
Pro usnadnění orientace našich čtenářů jsme na začátek každého tematického okruhu umístili seznam zvířat v něm zmiňovaných.
Protože některá témata jsou stále rozpracována, jsou barevně odlišena od článků již zpracovaných.

NOVINKY
14.12.2003
Mirek zpracoval krakeny a hlavonožce. Jirka dodal několik nových článků, postupně přidávám.
2.11.2003
V sekci primáti přidán Orang pendek, zpracoval Mirek. Přidán článek o bájných obrech.
9.10.2003
TV Nova informovala o nálezu nohy záhadného tvora na Altaji. Podrobnosti zde.
26.9.2003
Drobné změny navigace u primátů, přidán Čučuna. Zana a Gigantopithecus na samostatné stránce (tamtéž).
13.9.2003
Doplněny některé články v sekci primáti, přidán Vetularctos (medvěd) a Bondova opice.
Jo a ňákej ten čásek už je přidán alternativní vzhled. (v IE nejspíš na nic - Explorer neumí přepínat styly.)
12.7.2003
Postupně doplňována možnost zvětšit obrázek kliknutím. Pouze máme-li k dispozici kvalitnější snímek.
30.5.2003
Přidáno vyhledávání. Doplněny některé sekce a vznik dvou nových. Změny v konstrukci stránek.
21.5.2003
Přidán Nandu, změny v zatřídění. Zmenšeno levé menu, zvětšen prostor pro text. Částečná optimalizace pro IE.

Autoři slibují, že se i nadále pokusí opsat, co jen půjde. Chcete - li nám v našem úsilí pomoci, kontaktujte nás. Informace v oddílu Diskuse.

Sponzoři:
Rojar - výroba www